DOLŇÁCKO WEB

Zařazení Jízdy králů na tento prestižní seznam je skvělým oceněním pro všechny její jezdce i organizátory. A je také upozorněním pro ostatní, že za unikáty nemusí jezdit na druhý konec světa. Ony se totiž výjimečné a pro život podstatné věci dějí obvykle doma. A není to jenom Jízda králů, ale také ostatní jevy naší tradiční kultury, včetně vztahu ke krajině.

Euforii oslav tak trochu naruším otázkou po smyslu tohoto zápisu. Proč se Jízda králů ocitla na takovém seznamu, respektive co z toho vyplývá? Zvykli jsme si péči o naše tradice zdůvodňovat jejich významem pro rozvoj turistického ruchu. Ano, člověka jistě potěší, když se může pochlubit výjimečností své kultury a navíc cestovní ruch skutečně přináší finanční zisk. Je ale důležité si neustále připomínat, že tradice patří především nám, jejím nositelů a návštěvník je v tomto ohledu vždy až na druhém místě. Myslím, že alespoň u nás v Hluku to zatím platí. Dokladem může být právě letošní jízda. Ani vytrvalý déšť nevzal klukům chuť si ji pořádně užít a nevadilo, že v ulicích nepostávaly zástupy turistů, jak bývá obvyklé. Jezdili především pro sebe a mohli naplno prožít ten ojedinělý pocit hrdosti, který je výsostným privilegiem hluckých mužů. Spojuje je nejenom v rámci družiny, ale také napříč generacemi a dává vzniknout unikátnímu místnímu společenství jezdců.

Seznam do něhož byla Jízda králů zapsána není jediným dokumentem UNESCO, který se České republiky týká. Různých dokumentů, usnesení a závazků je skutečně mnoho, proto si nyní zkusme udělat stručný přehled alespoň v těch základních:

UNESCO – zkratka v plném znění znamená Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. V České republice se její činnost týká šesti biosférických rezervací a jednoho geoparku, dále Seznamu světového dědictví a Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva.

BIOSFÉRICKÁ REZERVACE – tato kategorie vznikla v rámci programu Člověk a biosféra. Jsou do ní zařazovány oblasti, kde mimořádnou druhovou rozmanitost člověk nezničil, ba právě naopak ji pomohl vytvořit. V České republice do ní patří Krkonoše, Šumava, Křivoklátsko, Třeboňsko, Dolní Morava (zahrnuje Pálavu a soutok Moravy s Dyjí) a dokonce i naše Bílé Karpaty.

GEOPARK – zaměřuje se na ochranu geologicky významných území. V České republice byl mezi geoparky zařazen Český ráj a nyní se připravuje kandidatura Podbeskydí.

SEZNAM KULTURNÍHO A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ – zahrnuje významné přírodní a kulturní památky. V České republice se toto označení týká Prahy (historické centrum), Brna (funkcionalistická vila Tugendhat), Olomouce (barokní morový sloup Nejsvětější Trojice), Kutné hory (historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci), Českého Krumlova (hrad a zámek), Telče (historické centrum), Holašovic (areál vesnice), Litomyšle (zámek a zámecký areál), Třebíče (bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť), Žďáru nad Sázavou (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře), Lednicko-valtického areála a Kroměříže (arcibiskupský zámek a zahrady). Výhledově se připravuje i kandidatura Mikulčic (archeologický areál z doby Velké Moravy). Naopak nedávno neuspěly Luhačovice (soubor staveb architekta Dušana Jurkoviče).

REPREZENTATIVNÍ SEZNAM NEMATERIÁLNÍHO DĚDICTVÍ LIDSTVA – nemateriálním kulturním dědictvím se rozumí celá řada jevů (zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související). V České republice se zápis na tento seznam týká Slováckého verbuňku, Vesnických masopustních obchůzek a masek z Hlinecka, sokolnictví a nyní i Jízdy králů.

Zápis do některé z výše uvedených kategorií UNESCO s sebou nepřináší žádné přímé finanční ohodnocení. Je to hlavně prestižní značka, která dokládá výjimečnost místa nebo zvyku. Může to však být důležitý prvek při rozhodování o poskytnutí finančních dotací z různých grantových programů. Také se u těchto jevů dbá na jejich dokumentaci a pověřené instituce je průběžně monitorují a posuzují. Dále se památky UNESCO dostávají do učebnic a jiných výukových materiálů na všech stupních školství. Velkou roli hrají při propagaci regionů, krajů a státu.

Budeme si muset zvyknout na to, že se o Jízdu králů začne aktivně zajímat mnohem více institucí než doposud. Skutečný problém však bude podle mého soudu turistický průmysl. Tato mašinérie už dokázala nejedno krásné místo či památku zredukovat na produkční jednotku. Již nyní jsou jednotlivé Jízdy králů součástí folklorních akcí s velkou návštěvností. Na jedné straně lze očekávat tlak na komerční využití (poplatky, suvenýry, doprovodné služby) a na druhé straně se jistě objeví snahy o ochranu před nevhodnou komercializací. Jistě se vyskytnou diskuze o tom, kolik návštěvníků Jízda králů snese, aniž by se změnila v pouhou atrakci nebo co lze ještě považovat za vhodné komerčního využití a co ne. Rád bych se v tomto ohledu mýlil, ale to ukáže čas. Jedno je však jasné, totiž že největší odpovědnost za budoucí podobu Jízdy králů ponesou obyvatelé Hluku, Kunovic, Vlčnova a Skoronic. Bude záležet jen na nich, zda se Jízdě králů podaří očekávatelný turistický tlak přestát bez vážných následků a zda naopak pomůže lidem na Slovácku udržet si vztah k vlastní kultuře a domovu.

Pro zájemce uvádím odkaz na oficiální prezentaci Jízdy králů na stránkách UNESCO. Je to sice v angličtině, ale zato důležitý a v médiích málo citovaný informační zdroj.
http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00564