V těchto dnech nejen husohorští vinaři s nasazením veškeré chemie bojují o budoucí úrodu. Když posloucháte rady moudrých stařešin, většinou se dovíte, kam nemáte chodit, co nemáte dělat a do čeho se nemáte rozhodně pouštět. Kolem vinohradu jsou nejoblíbenější rady, že je to hrozně moc práce a že vás čeká 7 let neúrodných a 7 let úrodných a že se z vás stane alkoholik. Je pravda, že ještě nikdy jsem k tomu neměl tak blízko. Tedy k tomu neúrodnému roku.
V lese na Jasenové, mezi Hlukem a Blatničkou, je malá studánka. Je to opravdu jen takové drobné vodní zrcadélko, ale pro mnohé obyvatele Jasenové a blízkého okolí je to velmi důležité místo.
…., ale člověk jí moc možností ke kouzlení nedává.
Doba koštů vín je tady, tak mě napadlo, že bych se s vámi podělil o zajímavé názory na současné vinařství, které jsem načerpal v knize od francouzského vinaře Nicolase Joly. Zajímavá je hlavně tím, že upozorňuje na opomíjené fakta a nabízí odlišný pohled či přístup, než je prezentován veřejně v médiích a v odborných kruzích. Odlišný hlavně v tom, že příroda je hlavním výrobním prostředkem a nositelem kvality, lidské zásahy a technologie mají jen doplňující nebo zanedbatelný vliv.
Ať už se vydáte na Svatý Antonínek, na Jasenovou u Blatničky nebo Hradisko u Javorníka, vždy budete kráčet po svazích, které náležejí jednomu z nejrozsáhlejších horstev Evropy, totiž Karpatům.
Nebývá jednoduché psát o geniu loci, neboli duchu místa. Těžko se dá totiž uchopit slovy a dotknout se jej můžeme jen vlastním prožitkem. Často se nachází právě na místech, která pro jejich blízkost a každodennost přehlížíme. Společně se skupinou zájemců z vysokoškolského katolického hnutí jsme se jej o jednom listopadovém víkendu vydali hledat kamsi mezi Horní Němčí, Suchov a Boršice u Blatnice.
Jako dítě školou povinné jsem si zimní radovánky užíval na kopci Nemravci a když se sešlo víc lidí s lyžemi, tak jsme vyrazili do Sádků, kde jsme si společně ušlapali terén a jezdili slalom mezi trnkama...