Cesta na bojiště

Je doposud málo známou skutečností, že italská fronta byla místem největšího bojového nasazení vojáků z Čech a Moravy v celé naší  historii. Jejich odvaha a bojovná urputnost v bitvách o Soču vzbudila uznání vojenského velení a dokonce i respekt nepřítele. Jižní části sočské fronty, totiž oblast Krasu a pobřeží Jaderského moře, byly strategicky velmi důležité. Tudy mohli Italové nejsnáze prorazit bojovou linii a proto sem směřovali největší sílu svých útoků. A právě tuto část bojiště bránili naši vojáci.

Dnes sem vedou cesty lidí, kteří nejen v archivech a knihovnách, ale i zde, na bývalých bojištích, pátrají po osudech svých dědů a pradědů. Začínají dokonce vycházet první publikace a knižní průvodci těmito místy:

• FUČÍK, Josef. Soča (Isonzo) 1917. Edice Bojiště českých dějin. Praha: Paseka, 1999.
• FUČÍK, Josef a PAVLÍK, Marek. Sočská fronta 1915 – 1917.Praha: Elka Press, 2008.

Výborným zdrojem informací a také dobrou motivací pro pátrání v terénu je dokumentární film Můj děda byl voják, válčil na Pijavě www.ceskatelevize.cz/porady/10169695205-muj-deda-byl-vojak-valcil-na-piave/408235100021005/

O letošních prázdninách (12. – 18.8. 2011) jsem se také já vypravil na místa, kde bojoval můj děda. Cílem mé cesty bylo slovinské město Nova Gorica, v jehož okolí probíhaly jedny z nejtvrdších bojů 1. světové války. Právě na toto město se společně podíváme v příštím díle vzpomínek.

S dědovými vzpomínkami a fotografií na bývalém bojišti poblíž Kostanjevice na Krasu.