DOLŇÁCKO WEB

Zdá se to až podivné, když si uvědomíme, že sluneční paprsky musí proletět od slunce až k zemi celým velkým prostorem s absolutní teplotou – 273 °C a přesto hřejí. Když se však nad našimi hlavami objeví mraky, slunce nás už nezahřeje a se zamračenou oblohou se mračíme i my. Ale naopak velmi rádi přivítáme mraky v noci. Když se totiž roztáhnou nad naší krajinou, vytvoří jakousi přikrývku, která zabrání úniku zemského tepla do studeného meziplanetárního prostoru. To je způsob, jak příroda pomáhá, aby se země proti svému postupnému vyhasínání uchránila.

Lidé již od pradávna přemýšlejí jak se při svém spánku chránit proti chladu. Jeskynní člověk se ke spánku ukládal zabalen v kožešinách zvěře, kterou ulovil. Využil tak svůj úlovek nejen jako potravu k získání dalších sil, ale také jako pokrývku umožňující klidný spánek. Později se lidé pokrývali dekami z různých přírodních textilií rostlinného nebo hlavně živočišného původu. V současné době se jako výplň pokrývek používají i materiály umělé. Nejčastěji však k tomuto účelu bylo po dlouhou dobu využíváno peří ptáků. Důkazem toho je i český název „peřina“, odvozený od slova „peří“. Ano, peřina byla vždy první starostí vdávající se ženy. Nastávající maminka také již dlouho před příchodem svého potomka zajišťovala peřinku pro své nemluvně.

Jaké peří se do peřin používalo a dosud často používá? Nejčastěji je to peří husí, ale někdy se v nouzi použilo i peří kachní. Obzvláště vzácné je pak tzv. „prachové peří“, které se pak už nemusí dále zpracovávat. Ostatní peří, které tvoří povrch husy se musí ještě upravit. Tato úprava se nazývá „draní peří“, při kterém se z ostnu pera odtrhne jemnější část (tzv. prapor), která se použije do peřiny, zatímco osten se stává odpadem. Největší pera z křídla se po částečném ztržení praporu používalo a dodnes na venkově používá k upletení tzv. „pírka“ (mašlovačky). Pírko je pak vhodnou pomůckou kuchařek při potírání připravovaného masa nebo pečiva.

V Hluku, ale i v jiných obcích moravského Slovácka, se stále ještě pěstují husy nejen na maso, ale i pro jejich teplé a čisté peří. V četných domácnostech se v zimním období, kdy není tolik práce, scházejí ženy nejen k „draní“ peří, ale i k utužování dobrých přátelských vztahů. Jako připomenutí starých zvyků se ve dnech 27.2. až 1.3. sešly ženy pěveckých sborů „Klebetnice“ a „Hlucké tetičky“ v památkových domcích v Hluku a předvedly „draní peří“. V teplém prostředí památkových domků nechybělo obvyklé vzájemné sdělování nejnovějších zpráv, vyprávění různých zážitků, zpěv lidových písní a samozřejmě nemohlo chybět ani občerstvení v podobě dobrého pečiva a bylinkového čaje.

Hlavními hosty byly jak malé děti z mateřské školy, tak děti školy základní. Některé z nich se do draní peří i aktivně zapojily. Všechny přítomné děti si tak udělaly dokonalou představu o „draní peří“ a s nimi získali zkušenost i mnozí dospělí návštěvníci, kteří takovou „piplavou“ práci ve svém životě možná ani neviděli.