Jste zde:

Údolím Velkých Karlovic na lyžích – reportér v akci

02.02.2010

Na gulášek a pivo si do Velkých Karlovic odskočil o víkendu náš lyžující reportér Jarek Prajza. K těm báječným pětadvaceti kilometrům gratulujeme a věříme, že příště pokoří i tu padesátku ...

V sobotu 30. ledna jsem se s jedním spolužákem zúčastnil 8. ročníku klasického vytrvalostního běhu na lyžích Karlovská 50.

Jel jsem stejně jako loni pouze 25km. Do 50-ky jsem nešel, protože by to nemělo moc společného s během. Navíc je příjemnější, když můžu přijet někde uprostřed startovního pole. Už je připraveno spousta sladkostí a ovoce, ve školní jídelně je guláš a pivo.

Přípravy na závod započaly hned po příjezdu do Karlovic v pátek v 19:00 naglidrováním lyží. A hlavně vtípky a vínkem jsme museli zahánět tu startovní nervozitu. Působí to vtipně, že člověk co se jede zúčastnit, je nervózní, ale věřte, že je. Speciálně těsně před startem, kdy hlasatel umí ještě skvěle sportovce nabudit a každý má motivaci někoho porazit nebo si zlepšit čas. Po akreditaci a vyzvednutí startovního čísla jsme namazali fialový vosk V50 pro teplotu 0 až -1°C a zkušebním kilometrem jsme připravili lyže na závod. Před startem hlasatel oznamoval teplotu -1,4°C, vlhkost 52% a husté sněžení. To teda nemusel hlásit, to jsme viděli.

Start závodu byl v 10:10 od kostela Panny Marie Sněžné. Původně měl začít v 10:15, ale z důvodu křížení tratě závodu s železničními kolejemi a průjezdem vlaku ze směru Vsetín byl start o 5min posunut, aby průjezd stihli i turisti. Nevím, jestli to všichni stihli, začátky mám hrozně silné. K železničnímu přejezdu je to pořád po rovince, pak nastává prudké stoupání, kde je to vyloženě boj, až se vám dělá zle, jak se kolem vás míhají ty desítky lyží a hůlek. Řekl bych, že právě z tohoto kopce je tělo nervózní. Přesto že si před startem říkáte: „V klidu, o nic nejde…“ Zkrátka takový typický valašský krpál, ze startovních 520mnm se stoupá na Třetiňák do 660mnm a právě tady po 2km závodu se oddělí zrno od plev. A údajně tady se to rozhoduje, kdo tento kopec vyběhne mezi prvníma, většinou už má šanci se tam udržet, pokud moc nepřecenil svoje síly. Většina lidí, stejně jako já, se to snaží prostě rychle vyjít stromečkem. Ze začátku to jde a ke konci jsou vždycky nějaké dobré duše, které na vás zařvou „ Zaber, už jenom 100m…“, tak nasadíte úsměv a přidáte (ať už na vás neřve). Mě brzdilo hlavně píchání v levé spodní části břicha. Zřejmě ze špatné fyzické kondice, myslím že z 1 rohlíku co jsem snědl na snídani v 8:00 to nemohlo být. Nějakých prvních 5-6km se tělo chránilo touto bolestí a říkalo, už toho nech, ale naštěstí toho nechalo ono. Po 2-3 dalších výjezdech a sjezdech následuje dlouhá rovinka údolím k hotelu Galík, kde je občerstvovací stanice a přes les na točnu. Cestou zpět znovu občerstvení u Galíku a po průjezdu údolím už jenom poslední stoupání a nejhorší sjezd závodu, kdy po prudkém kopci následuje ostrá zatáčka vpravo.

Závěr je sjezd přes železniční trať do cílové rovinky a finiš.

Kdo je přihlášený na 50 km, jede stejný okruh 2x, ale to si nedovedu představit, že bych po spatření cílové brány objel točnu a zamířil znovu na ten úžasný kopec. I když někdy to určitě zkusím. Snad příští rok když potrénuju. Letošní ročník se mně moc líbil. I po druhé jsem závod zvládl bez pádu, loňský čas jsem si neuvěřitelně vylepšil o půl hodiny na 1:46. Asi byl trošku rychlejší sníh než loni, ale doufám, že to nebylo jenom tím sněhem. A guláš byl vynikající. Trať sice nebyla jako v Ramsau, ale měli to pořadatelé těžké. Přes noc jim to zafoukal vítr a pak ještě začalo před závodem sněžit. Nevím jakou stopu měli ti první, ale mně to projeli krásně. Patrně ještě pěknější, když byli o 30 minut rychlejší. :-)


Foto Foto

(FOTO - zdroj: http://www.karlovska50.cz/?q=image/tid/15)

Více fotografií naleznete na http://www.karlovska50.cz/?q=image/tid/15

Jaroslav Prajza